V dávných dobách se v zimě sešla stará božstva v a chtěli lovit ryby. Dlouho chytali, ale nemohli nic ulovit a tak se dohodli, že vytvoří novou rybu, která bude brát hlavně v zimě. Nemohli se dohodnout, jak by taková ryba měla vypadat a tak nechali své nejoblíbenější druhy ryb, aby každá řekla svůj názor, co je na nich nejlepší a to, že bude základ nové ryby. Nemohli také přijít na jméno, ale protože už se těšili, jak se při hostině z nové ryby pomějí, tak jí určili jméno mník.  

A tak se stalo, že výbor složený ze sumce, úhoře a vranky začal rokovat. Hlavní úkol byl ten, že musí nové rybě dát své jedinečné a zvláštní vlastnosti. Úhoř trval na tom, aby hlava byla co možná nejtvrdší, jako ta jeho. Vranka trvala zase na tom, aby byla podobná té její hlavě a lidé k ní měli odpor a byli zděšeni, když mníka uloví.  Sumec souhlasil, že divoký vzhled má své přednosti, ale tvrdil, že už mnoho ryb má malé hlavy a nejdokonalejší ryba musí mít zploštělé široké čelisti s kartáčovými zuby, aby zachytily a udržely velkou kořist. Sumec byl také hrdý na své vousy a líčil, že nejkrásnější ryby mají vousů ještě více. Vranka s úhořem si říkali, že je lepší mít holé brady, jako to mají oni a že vousy jsou hloupé a se sumcem nesouhlasili. Po dlouhé debatě, kdy už to vypadalo, že se neshodnou bylo dosaženo kompromisu. Perfektní ryba bude mít jenom jeden elegantní vousek, který bude význačný jen pro bradu této ryby.

O ocasní ploutev se také strhla hádka. Vranka chtěla, aby se ocas podobal jejímu, ale sumec s úhořem byli proti a prosadili, že mník bude mít ocas jako úhoř a sumec. Silný a dobrý k rychlým výpadům. Úhoř také prosazoval, aby hřbetní ploutev byla dlouhá a krásná, jako ta jeho. Sumec nesouhlasil a vymínil si navíc malou hřbetní ploutvičku před tou úhoří ploutví. Vranka tedy řekla, že když oni dva si přivlastnili ploutve ocasní a hřbetní, tak že ona chce, aby prsní ploutve vypadaly jako ty její.Sumec opět remcal a protože byl největší, tak si prosadil za prsní ploutve ještě jeden pár podobných jako má on a tak se stalo, že mník má dva páry prsních ploutví. Úhoř se sumcem také navrhli, že mník bude mít hladké a slizké tělo, které je dobré k prolézání úkrytů a žádný predátor jej neudrží. Vrance se nelíbilo, že by měla zůstat pozadu a tak si vymínila, že mník bude mít mramorovou barvu jako ona. Sumec s úhořem se dlouho radili, ale nakonec na to přistoupili a šli všichni se schvalováním za bohy.

Božstva souhlasila se vším co ryby předložily jako nejlepší ze svých těl a jelikož byla nadmíru mlsná, tak chtěla, aby jeho maso bylo bílé a máslově jemné bez kostí, jako má humr. A tak vznikl mník…..

 .... stará poěst Kanadských indiánů....

Komentář ke článku (0)

http://www.youtube.com/watch?v=YJxNva6bPuc

http://www.youtube.com/watch?v=rqebbsxr5hU  ............ Přívlač !!!!!!!

http://www.youtube.com/watch?v=cmtoi9JqlDg&feature=related

První fotky z letošního podzimu...

Komentář ke článku (0)

Jak to chodí v líhni ví dnes už skoro každý, kdo se jen maličko o rybaření zajímá. Líheň, kterou jsem navštívil já je přeci jen trošku jiná. V bazéncích se zde neprohánějí pstruzi, kapři, nebo jiné běžnější ryby, ale mníčí maminy a tatíci. No popravdě řečeno se ani mnoho neprohánějí, spíš jsou celý den namáčknuti jako draci v jeskyních a překážkách na dně, které jim tam připravili místní pracovníci. Ani tady není mník přehnaně aktivní a vhozená rybka, ať už živá nebo mrtvá nevyvolává žádné hemžení.

Abych si mohl obrovského mníka prohlédnout zblízka, musíme doslova rybu vyklepat z jejího úkrytu. Během chvilky se v podběráku vlní vypasené tělo mníka. Mají se tu dobře a tak jsou opravdu nádherní. Všiml jsem si, že i když tu žijí ve stejných podmínkách, tak každý má zbarvení úplně jiné. Někteří jsou téměř celí černí, jiní jsou spíše mramoroví a lehce do zlatavé barvy. Těchto rozdílů jsem si všiml už při jejich lovu, ale vždycky jsem to připisoval rozdílnému prostředí k životu. Nejspíš to ale bude tím, že zbarvení mají dané geneticky, asi jako každý člověk má jiné otisky prstů, tak i mník má každý svou jedinečnou kresbu na kůži.

Výtěr v této líhni probíhá uměle jen z poloviny. Mníci tu žijí v bazénku s tvrdým dnem společně a nechávají se vytřít tak, jako je tomu v přírodě. Každý den je nádrž netrpělivě sledována a když se na dně ráno objeví jikry,  jsou opatrně sebrány do nádob, které vypadají jako koštýře používané vinaři a přeneseni do nádob na líhnutí. V těchto nádobách se oplozené jikry drží pod stálým přítokem čisté vody a čeká se zhruba 120 denních stupňů zda se něco vylíhne.1 denní stupeň znamená,že při teplotě vody 1 stupeň celsia potrvá kulení 120dní.Takže pokud je průměrná teplota vody cca 3 stupně tak z toho plyne, že výsledek budou na líhni znát někdy za 40 dní.

Povedlo se! První mníčci už se začínají kulit a přepadávají z lahví do jemné textilie, odkud jsou loveni a přemisťování do aparátů pro odchov plůdku. Jsou jich tisíce a již brzy budou vráceni do volné přírody, kde se už budou muset poprat o svoji existenci sami. Odchovat mníka do větších velikostí je velmi složité a proto je lepší nasadit spoustu plůdku a nechat na přírodě, aby zařídila přežití těchto krasavců. Snad se jim bude dařit a vrátí se i do míst, kde tisíce let žili, ale člověk je díky znečištění dokázal vyhubit během několika let.

Na předposledním obrázku je porovníní plůdku sivena, pstruha a mikro mníčků...

Komentář ke článku (2)

Komentář ke článku (0)