Zdomácnění mníka jednovousého v údolní nádrži Lipno
Tento článek jsem přepsal z podkladů věnovaných esoxxem a byl vydán v Československém rybářství (dvojčíslí listopad-prosinec) v roce 1962. Autoři jsou Ing. J. Vostradovský a Ing. M.Vostradovská. Doufám, že si pěkně počtete a teď už račte vstoupit do dob dávno minulých.....
Na severní zemské polokouli vytváří mník jednovousý tři geografické formy. Typická forma Lota lota (L.), která obývá také naše tekoucí vody, dosahuje za vhodných podmínek, jak je tomu ve velikých sibiřských řekách a v některých jezerech SSSR, váhy až 32 kg a délek více než 1m. V Československých řekách dosahuje mník vždy menších rozměrů. Žije obvykle v pstruhovém a lipanovém pásmu, kde je pokládán za nevítaného hosta živícího se jikrami a plůdkem jeho obyvatel. Najdeme ho též ve středním toku Dunaje i dolním toku Labe. Zcela odlišného významu nabyl v některých nádržích Sovětského svazu, kde se přizpůsobil změněným podmínkám a stal se velmi cennou dravou rybou. Příklad je Rybinská údolní nádrž.
Mník je u nás jediným zástupcem treskovitých ryb, s typickým jedním vouskem na spodní čelisti a charakteristickým vybarvením celého těla. Na jeho přítomnost v mnohých menších tocích upozornilo však až teprve používání elektrických agregátů v posledním desetiletí. A byl to právě horní tok Vltavy, který hostil a dosud hostí ve svých tůních a proudech, ve vhodných úkrytech pod kameny a převislými břehy velké množství mníků. V letech 1958 a 59 zmizelo téměř 44 km toku Vltavy pod hladinou lipenské údolní nádrže. Po uzavření hráze, při každoročně se opakujících migracích v podzimních měsících, našli totiž mníci cestu na výše ležící trdliště přehrazenou. Výhodnost situace brzy vystihli rybáři a v předvýtěrovém období v roce 1958 nachytali ve vývařišti pod hrází několik metrických centů mníků. Pocházeli z krátkého 3km úseku řeky pod přehradou. (Další část Vltavy je totiž vlivem papíren bez života!) Nás však více zajímal osud mníků uzavřených v údolní nádrži.Konkrétně pak otázky, zdali mník nádrž opustil a přestěhoval se do proudů Vltavy a nebo-li se přizpůsobil změněným podmínkám anebo zda ztratil v dolních úsecích nádrže orientaci a postupně vyhynul. V prvních letech existence Lipna jsme zaznamenali všechny tři možnosti s tím, že konečným výsledkem bylo úplné přizpůsobení se změněným podmínkám s celoročním pobytem všech věkových tříd mníků v údolní nádrži (od hráze až k vtoku Vltavy). Překvapením byl bohatý výskyt plůdku mníka v roce 1959 v pobřežních partiích mezi naplavenými porosty mezi Černou v Pošumaví a Horní Planou. Plůdek ze zběru 10 a 24 června 1959, dosahoval průměrné délky 53 mm (od 40 do 71 mm). Na další přítomnost těchto ryb jsme byli upozorněni lokálním hynutím mníků v těsné blízkosti hráze, nad největší hloubkou nádrže, kde v důsledku zhoršení kyslíkových poměrů hynuly v září 1960 i vranky a mihule. V letech 1960 a 61 se stalo již častěji, že se rybáři z dolní nádrže setkávali v listopadu a prosinci v místech s hojností úkrytů a v blízkosti starých zatopených koryt přítoků téměř pravidelně s úlovkem mníka chyceného ve večerních hodinách na živou nástrahu. Stejně tak tomu bylo při odlovech do tenat a vězenců prováděných státním rybářstvím. Úlovek byl tím větší, čím horší bylo počasí, chladno, deštivo a silnější vítr. Při jasných a klidných měsíčních nocích byl úlovek mníka zcela výjimečnou událostí a byl chycen obvykle menší exemplář. Z tříletých pozorování vyplývá, že letní úlovek mníka z dolní nádrže, ať už udicí, nebo sítěmi, je zcela ojedinělý i když intenzita lovu je v tuto dobu nejvyšší. Teprve až když teplota klesne na 7-5°C, což je obvykle v listopadu, počne se aktivita mníků stupňovat. Mník opouští své "letní" úkryty a začne se pohybovat za potravou podél pobřeží. Zejména podél přítoků skýtajících mu kromě chladné vody také dostatek denních úkrytů. Během našich šetření se nám podařilo prokázat, že se mník v letním období, kdy velmi omezeně přijímá potravu, zdržuje v zastíněných místech s chladnější vodou. Nalézá je v původním starém zatopeném řečišti Vltavy, v zatopených skalnatých úsecích s dostatkem úkrytů, ve zříceninách domů atd.
U lipenských mníků lze vyčlenit čtyři období ročního cyklu: 1. Období letní stagnace, kdy se mník ukrývá a omezeně přijímá potravu (půlka května až říjen) 2. Období podzimní a zimní aktivity při poklesu teplot 7-5°C S intenzívním příjmem potravy a zvětšováním gonád vystupňovaným poklesem teploty vody koncem října a v listopadu.3. Období výtěrové, spadající do druhé poloviny ledna. 4. Období předjarní a jarní aktivity, které trvá obvykle do konce dubna a projevuje se sháněním potravy v mělčích místech.
V období podzimní a zimní aktivity je výskyt mníků v pobřeží nejsilnější a vrcholí v době, kdy se nádrž pokrývá ledem. Pokračuje pak se stejnou intenzitou i pod ledem, s krátkým přerušením koncem ledna v období výtěrovém ( mníci chycení v únoru v roce 1962 pod sídlištěm Lipno byli již vytření). Prozatím uvedená růstová šetření ukazují, že mník roste v nádrži dobře, jikernačky rychleji než mlíčňáci. Odlov síťovými prostředky se stává efektivní v období druhém a čtvrtém, zejména však v prosinci, v době zamrzání nádrže. V úlovcích do tenatových sítí v letech 1960 a 61 převládali mníci o průměrné váze 1 kg v délce 500 až 550 mm. Největší mníci byli loveni na hospodářství přehradního oddělení Horní Plané. Podle sdělení vedoucího M. Vrzala i exempláře 3 kg těžké. Rozbory zažívacího traktu ukazují, že v ÚN Lipno jsou převládající potravou okouni, čímž je podtržena úloha mníka jako dravé ryby, živící se výhradně méněcenými druhy ryb. Mník totiž přichází k pobřeží v době, kdy plůdek hospodářsky cenných ryb tato místa již opustil. Zásoby mníků narozených v letech 1958 a 59, to je v prvních dvou letech existence díla, jsou značné nejen vlivem vhodných životních podmínek, ale i proto, že se v době aktivity mníků již málo projevuje odlov udicí i sítěmi (konec sezony). Mník se na Lipně stává rybou dosud málo lovenou, ale hospodářsky velmi cennou, i když cenově nesprávně prokalkulovanou (1kg se prodává za 4 Kčs). V dalších letech existence Lipna bude se tato ryba v úlovcích do sítí i na udici projevovat ve stále se zvyšující míře.
Komentář ke článku (33)
| A) | Ano | 16% | |
| B) | Ne | 32% | |
| C) | Nelovím tam | 53% |
Jak uchovávat nástrahy
Vytvořil a přispěl mi s ním Sven.
Snahou každého rybáře je uchovat larvy v jejich vývojovém stadiu pokud možno co nejdéle. Lov vylíhlých masařek, bzučivek, brouků potemníků či pakomárů po všech zákoutích našeho obydlí je sice stejně nebo možná i více vzrušujíci, než přelstění mazaných šupináčů ale těžko se dočkáme obdivu paní domácí. Nejprve je třeba si vybojovat místo v chladničce, pokud možno v prostoru vyhrazeném pro uchování zeleniny. Štastnější jedinci, majitelé vyřazené chladničky mohou svůj zvěřinec přestěhovat do garáže nebo jiných nebytových prostor. A teď to nejdůležitější. Larvy skladuji v plastových nádobách v max. vrstvě 5-6 cm . Přidávání pilin, šrotu, strouhanky apod. se mi neosvědčilo.Larvy sice byly čistší, méně páchly ale brzy se kuklily. Dlouho jsem se s tím trápil a experimentoval. Kolegové kteří si larvy koupili spolu se mnou, se o ně vůbec nestarali, tak jak je koupili, tak je šoupli kamsi do chladna nebo do lednice a vydrželi jim i měsíce. Moje byly za dva týdny zakuklené. Došel jsem k názoru, že nadbytečná péče je jen na škodu. Přímo u prodejce je nasypu do jednotlivých nádob, doma strčím do chladničky a otevřu je až před použitím. Max. 1 x týdně do nich nakouknu. Vydrží mi i dva měsíce, než je stačím spotřebovat. Každá nádobka má víko s drobnými otvory. Ale pozor, otvory které jsou dostačující pro larvy běžné velikosti, jsou pro pinky příliš velké. Po určité době obsah nádoby zvlhne , pinky po vlhké stěně vyšplhají a k naší pramalé radosti svou ubikaci opustí. Stalo se mi, že pinky prolezly otvory víka a většina jich uprchla. V lednici jsem je nenašel, v okolí lednice také ne. Nezbylo mi než čekat, odkud se pohroma přižene. Po nějakém čase, když jsem otevřel lednici, vystartovalo proti mně hejno bzučivek a bylo jasno. Drobné larvy pinky zalezly za těsnění dveří tak odborně, že jsem je při prvním pátrání nenašel. Larvy které odeberu k lovu a náhodou nespotřebuji, skladuji odděleně, do původních je nemíchám. Před lovem je třeba larvy vysušit a vyčistit. Pokud čistím před závodem, používám profi čistič Maggot, jinak vystačím směsí jemného kukuřičného šrotu s Maizenou (kukuřičný škrob) , nebo pudinkovým práškem, případně špetkou posilovače. Někdo čistí propráním v ve vodě se saponem (Jar) ale to se mi příliš nezamlouvá.
Optimální teploty potřebné k uchování :
larvy Francouzské 3 - 4°C
larvy Anglické 0 - 2°C
Pinky 3 - 4°C
larvy potemníka (moučné) 8 - 10°C
larvy Morione (Zophobas) 10 - 18°C
patentky 3 - 4°C v mělké nádobě s minimem vody - nesmí být ponořeny
Pinky ( Pinkies ) : - malé světle růžové larvy mouchy - Bzučivky zlaté, jsou nenahraditelná nástraha do stojaté a mírně tažné
vody, hlavně pro opatrné ryby. Do proudu se ale nehodí, neboť by uplavaly. Za to jsou pohyblivé i ve studené vodě.
Čerstvé larvy jsou lehce růžové, stářím tmavnou.
Velké bílé larvy (Masařky) jsou vhodné do proudné vody. Čerstvé larvy jsou měkké ,čilé a mají zřetelnou tmavou skvrnu.
Čím je skvrna větší, tím jsou čerstvější. Do studené vody je třeba použít starší, tužší larvy, které jsou odolnější. Čerstvé larvy v
chladné vodě rychle hynou.
Larvy potemníka moučného i brazilského (Morione) se mi neosvědčily, proto je nepoužívám. Jsou příliš tuhé a ve vodě se
málo hýbají. Pro naše ryby nejsou příliš atraktivní.
Patentka - larva Pakomára kouřového je vynikající nástraha, hlavně na stojaté vodě, kde se přirozeně vyskytuje a ryby ji s
důvěrou přijímají. Na háček se používají hlavně větší exempláře a menší se přidají do návnady. Nevydrží delší uchování.
Týden až čtrnáct dní je maximum. Je více způsobů jak ji uchovat. Já používám ten nejjednodušší - plochou nádobu s nízkou
hladinou a jen tolik vody aby byly z větší částí nad hladinou. Nádoba musí být neustále v chladnu a voda se musí pravidelně
měnit za čistou, vychlazenou a bez chlóru.
bílé larvy směs barevných larev larva potemníka moučného larva potemníka brazilského - Morio
patentka - larva pakomára kouřového
Jak je to s tím mníkem?
Jak je to doopravdy s lovem mníka u nás, je v rybářském řádu vysvětleno celkem nedostatečně. Proto jsem napsal na ČRS a bylo mi odpovězeno takto:
Vážený pane Macholda,
Kompetentní pracovník vrcholného orgánu ČRS se elegantně vyhnul řešení této nejednoznačné problematiky a přesunul ji na Středočeský ÚS. Naše vysvětlení je následující.
Mník jednovousý - Lota lota je spolu s dalšími druhy ryb ( např. Jelcem jesenem) a živočichů uveden v seznamu zvláště chráněných organizmů ( příloha číslo 3 Vyhlášky 395/1992 Sb.)
A ještě jedna korespondence od kolegy chřenováka z MRKu
Jak je to s mníkem na revíru Sázava 11?
Internetová diskuse:
Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS v části I. Doby
hájení některých dalších živočichů sice mníka (a vlastně ani jesena či
kapra-sazana) mezi celoročně hájenými druhy ryb neuvádí, nicméně nadřazený
právní předpis - Prováděcí vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č.
197/2004 Sb. k zákonu č. 99/2004 Sb. o rybářství - v § 15 odst. 1 písm. c)
říká, že "Ulovené ryby v rybářském revíru, které jsou chráněny podle
zvláštních právních předpisů, musí být šetrně vráceny zpět do rybářského
revíru, v němž byly uloveny." A odkazovaným zvláštním právním předpisem je
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jehož prováděcí
vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve svých
přílohách vyjmenovává chráněné druhy rostlin a živočichů podle stupňů
ohrožení. A v Příloze III., bodu 3. se za druhy ohrožené prohlašují jak
mník, tak i dokonce jesen a sazan.
Takže - jelikož jde v případě vyhlášek č. 197/2004 Sb. a 395/1992 Sb. o
nadřazené právní předpisy vůči BP výkonu rybářského práva, je mník podle
těchto předpisů jako chráněný druh celoročně hájen. Pokud by chtěl
uživatel revíru povolit lov těchto druhů na svých vodách, musí požádat o
udělení výjimky příslušný správní orgán a tuto výjimku pak uvést do BP pro
své revíry. Případně musí přímo osoba provádějící lov vlastnit zvláštní
oprávnění pro tuto činnost, např. odlov pro vědecké účely. Jak vidno z BP
středočeského územního svazu - na jejichž základě jsi nejspíše dotaz
položil - někde už to pochopili. O patřičnou výjimku si zažádali, o této
výjimce v BP informují a revíry, kde je tento lov povolen, jsou náležitě
označeny.
Bez udělení výjimky či vlastnictví zvláštního oprávnění na lov chráněného
druhu jde v případě ponechání si výše jmenovaných druhů ryb o prosté
pytláctví a nemůže následovat nic jiného, než odebrání povolenky lovcům,
kteří jej cíleně chytají, natož pak rybářům, mající je dokonce v sumáři
úlovků.
Kde je pravda?
Poskytujeme Vám vyjádření pana Vintra - hospodáře ČRS ÚS města Prahy, kam revír Sázava 11 patří.
Příspěvek z internetové diskuse skutečně odpovídá našim právním normám,což znamená, že na revírech ČRS ÚS města Prahy je mník celoročně hájený a osoba provádějící lov si ho přivlastnit nemůže.
Jindřich Vintr
Více názorů a postřehů naleznete v diskuzi na MRKu zde : http://www.mrk.cz/diskuse.php?id=624343
Komentář ke článku (18)
Retro mníci a jejich lov
Na mníky se u nás chodilo odjakživa.Dokonce se na některých nádržích lovili i průmyslově. Pár bláznů co mrzli u řeky, popřípadě vrtali a sekali díry do ledu se vždycky našlo a tak sem můžu dát i pár retro fotek ....
Foto 1. S příchodem zimy začaly zajímavé odlovy na údolních nádržích. Výzkumníci nastražují pod led sítě, které každé ráno prohlížejí. Vězence pomáhají získávat studijní materiál - mníky, kteří jsou i v zimě v aktivním pohybu. Tito jediní zástupci treskovitých ryb u nás totiž poutají v poslední době stále větší pozornost rybářů. ( 1964 )
Foto 2. Rok 1960 byl nejspíš rokem na mníky zaslíbeným
Foto 3. Úlovek mníka 78 cm, 2,64 kg, v květnu 1981 na ÚN Lipno. Nástraha rousnice.
Foto 8. Líčení na mníka, Vltava u Lenory 1960
Foto 9. Mník miluje úkryty pod jezy, kořeny, břehy i kameny. Snímek je ze středního toku Loučné, kdysi mimořádně bohaté mníkové řeky. ( 1972 )
Foto 10. Zátiší s mníky. ( 1972 )
Foto 11. Úlovek mníka jednovousého 62 cm, 1,55 kg. Byl uloven na Sedlické nádrži v červenci 1981 na plotici nastraženou na těžko.
Foto 12. Úlovek mníka jednovousého 72 cm, 2,45 kg v červnu 1984 na pstruhové vodě Svratka 12. Byl uloven přívlačí na vranku.
Foto 13. a 14. Mníci uloveni v době, kdy se na Lipně smělo lovit na dírkách a na některým místech prý brali jako diví (asi 1967)
Foto 4., 15. a 16. Lipno údajně 1980
