V dávných dobách se v zimě sešla stará božstva v a chtěli lovit ryby. Dlouho chytali, ale nemohli nic ulovit a tak se dohodli, že vytvoří novou rybu, která bude brát hlavně v zimě. Nemohli se dohodnout, jak by taková ryba měla vypadat a tak nechali své nejoblíbenější druhy ryb, aby každá řekla svůj názor, co je na nich nejlepší a to, že bude základ nové ryby. Nemohli také přijít na jméno, ale protože už se těšili, jak se při hostině z nové ryby pomějí, tak jí určili jméno mník.  

A tak se stalo, že výbor složený ze sumce, úhoře a vranky začal rokovat. Hlavní úkol byl ten, že musí nové rybě dát své jedinečné a zvláštní vlastnosti. Úhoř trval na tom, aby hlava byla co možná nejtvrdší, jako ta jeho. Vranka trvala zase na tom, aby byla podobná té její hlavě a lidé k ní měli odpor a byli zděšeni, když mníka uloví.  Sumec souhlasil, že divoký vzhled má své přednosti, ale tvrdil, že už mnoho ryb má malé hlavy a nejdokonalejší ryba musí mít zploštělé široké čelisti s kartáčovými zuby, aby zachytily a udržely velkou kořist. Sumec byl také hrdý na své vousy a líčil, že nejkrásnější ryby mají vousů ještě více. Vranka s úhořem si říkali, že je lepší mít holé brady, jako to mají oni a že vousy jsou hloupé a se sumcem nesouhlasili. Po dlouhé debatě, kdy už to vypadalo, že se neshodnou bylo dosaženo kompromisu. Perfektní ryba bude mít jenom jeden elegantní vousek, který bude význačný jen pro bradu této ryby.

O ocasní ploutev se také strhla hádka. Vranka chtěla, aby se ocas podobal jejímu, ale sumec s úhořem byli proti a prosadili, že mník bude mít ocas jako úhoř a sumec. Silný a dobrý k rychlým výpadům. Úhoř také prosazoval, aby hřbetní ploutev byla dlouhá a krásná, jako ta jeho. Sumec nesouhlasil a vymínil si navíc malou hřbetní ploutvičku před tou úhoří ploutví. Vranka tedy řekla, že když oni dva si přivlastnili ploutve ocasní a hřbetní, tak že ona chce, aby prsní ploutve vypadaly jako ty její.Sumec opět remcal a protože byl největší, tak si prosadil za prsní ploutve ještě jeden pár podobných jako má on a tak se stalo, že mník má dva páry prsních ploutví. Úhoř se sumcem také navrhli, že mník bude mít hladké a slizké tělo, které je dobré k prolézání úkrytů a žádný predátor jej neudrží. Vrance se nelíbilo, že by měla zůstat pozadu a tak si vymínila, že mník bude mít mramorovou barvu jako ona. Sumec s úhořem se dlouho radili, ale nakonec na to přistoupili a šli všichni se schvalováním za bohy.

Božstva souhlasila se vším co ryby předložily jako nejlepší ze svých těl a jelikož byla nadmíru mlsná, tak chtěla, aby jeho maso bylo bílé a máslově jemné bez kostí, jako má humr. A tak vznikl mník…..

 .... stará poěst Kanadských indiánů....

Komentář ke článku (0)

Velice zajímavý článek a četnosti povodní a historie soutoku Labe a Vltavy .... http://www.prirodniskola.cz/3_povod_Melnic.pdf

Komentář ke článku (0)

A máme tu další retro článek. Tentokrát je z roku 1987 a vyštrachal ho pouzy.

Mník jednovousý, jediný zástupce treskovitých ryb v našich vodách mizí téměř nenávratně z našich toků jako důsledek znečišťování vod a melioračních zásahů. Ke zvýšení početnosti nepřispívá ani jeho odstraňování při elektrolovech nebo i jeho neomezený odlov bez stanovení zákonné lovné délky a jeho neevidování v úlovcích.

Údajná vysoká škodlivost mníka v tocích nemůže být již dnes zdůrazňována jako před lety, ale je třeba vyzdvihnout jeho roli trvalé indikace čistoty vody a při likvidaci nemocných a uhynulých ryb. Navíc se první plůdek mníka kulí součastně se pstruhem obecným, takže se lze i domnívat, že tento velmi drobný planktonní plůdek může sehrát velmi pozitivní úlohu ve výživě plůdku pstruha.

....... zbytek již jistě sami rozluštíte přímo z fotografie dobového textu - stačí na ni jen kliknout :)))

Komentář ke článku (0)

Tento článek jsem přepsal z podkladů věnovaných esoxxem a byl vydán v Československém rybářství (dvojčíslí listopad-prosinec) v roce 1962. Autoři jsou Ing. J. Vostradovský a Ing. M.Vostradovská. Doufám, že si pěkně počtete a teď už račte vstoupit do dob dávno minulých.....

Na severní zemské polokouli vytváří mník jednovousý tři geografické formy. Typická forma Lota lota (L.), která obývá také naše tekoucí vody, dosahuje za vhodných podmínek, jak je tomu ve velikých sibiřských řekách a v některých jezerech SSSR, váhy až 32 kg a délek více než 1m. V Československých řekách dosahuje mník vždy menších rozměrů. Žije obvykle v pstruhovém a lipanovém pásmu, kde je pokládán za nevítaného hosta živícího se jikrami a plůdkem jeho obyvatel. Najdeme ho též ve středním toku Dunaje i dolním toku Labe. Zcela odlišného významu nabyl v některých nádržích Sovětského svazu, kde se přizpůsobil změněným podmínkám a stal se velmi cennou dravou rybou. Příklad je Rybinská údolní nádrž.

Mník je u nás jediným zástupcem treskovitých ryb, s typickým jedním vouskem na spodní čelisti a charakteristickým vybarvením celého těla. Na jeho přítomnost v mnohých menších tocích upozornilo však až teprve používání elektrických agregátů v posledním desetiletí. A byl to právě horní tok Vltavy, který hostil a dosud hostí ve svých tůních a proudech, ve vhodných úkrytech pod kameny a převislými břehy velké množství mníků. V letech 1958 a 59 zmizelo téměř 44 km toku Vltavy pod hladinou lipenské údolní nádrže. Po uzavření hráze, při každoročně se opakujících migracích v podzimních měsících, našli totiž mníci cestu na výše ležící trdliště přehrazenou. Výhodnost situace brzy vystihli rybáři a v předvýtěrovém období v roce 1958 nachytali ve vývařišti pod hrází několik metrických centů mníků. Pocházeli z krátkého 3km úseku řeky pod přehradou. (Další část Vltavy je totiž vlivem papíren bez života!) Nás však více zajímal osud mníků uzavřených v údolní nádrži.Konkrétně pak otázky, zdali mník nádrž opustil a přestěhoval se do proudů Vltavy a nebo-li se přizpůsobil změněným podmínkám anebo zda ztratil v dolních úsecích nádrže orientaci a postupně vyhynul. V prvních letech existence Lipna jsme zaznamenali všechny tři možnosti s tím, že konečným výsledkem bylo úplné přizpůsobení se změněným podmínkám s celoročním pobytem všech věkových tříd mníků v údolní nádrži (od hráze až k vtoku Vltavy). Překvapením byl bohatý výskyt plůdku mníka v roce 1959 v pobřežních partiích mezi naplavenými porosty mezi Černou v Pošumaví a Horní Planou. Plůdek ze zběru 10 a 24 června 1959, dosahoval průměrné délky 53 mm (od 40 do 71 mm). Na další přítomnost těchto ryb jsme byli upozorněni lokálním hynutím mníků v těsné blízkosti hráze, nad největší hloubkou nádrže, kde v důsledku zhoršení kyslíkových poměrů hynuly v září 1960 i vranky a mihule. V letech 1960 a 61 se stalo již častěji, že se rybáři z dolní nádrže setkávali v listopadu a prosinci v místech s hojností úkrytů a v blízkosti starých zatopených koryt přítoků téměř pravidelně s úlovkem mníka chyceného ve večerních hodinách na živou nástrahu. Stejně tak tomu bylo při odlovech do tenat a vězenců prováděných státním rybářstvím. Úlovek byl tím větší, čím horší bylo počasí, chladno, deštivo a silnější vítr. Při jasných a klidných měsíčních nocích byl úlovek mníka zcela výjimečnou událostí a byl chycen obvykle menší exemplář. Z tříletých pozorování vyplývá, že letní úlovek mníka z dolní nádrže, ať už udicí, nebo sítěmi, je zcela ojedinělý i když intenzita lovu je v tuto dobu nejvyšší. Teprve až když teplota klesne na 7-5°C, což je obvykle v listopadu, počne se aktivita mníků stupňovat. Mník opouští své "letní" úkryty a začne se pohybovat za potravou podél pobřeží. Zejména podél přítoků skýtajících mu kromě chladné vody také dostatek denních úkrytů. Během našich šetření se nám podařilo prokázat, že se mník v letním období, kdy velmi omezeně přijímá potravu, zdržuje v zastíněných místech s chladnější vodou. Nalézá je v původním starém zatopeném řečišti Vltavy, v zatopených skalnatých úsecích s dostatkem úkrytů, ve zříceninách domů atd.

U lipenských mníků lze vyčlenit čtyři období ročního cyklu:                                                                                                                    1. Období letní stagnace, kdy se mník ukrývá a omezeně přijímá potravu (půlka května až říjen) 2. Období podzimní a zimní aktivity při poklesu teplot 7-5°C S intenzívním příjmem potravy a zvětšováním gonád vystupňovaným poklesem teploty vody koncem října a v listopadu.3. Období výtěrové, spadající do druhé poloviny ledna. 4. Období předjarní a jarní aktivity, které trvá obvykle do konce dubna a projevuje se sháněním potravy v mělčích místech.

V období podzimní a zimní aktivity je výskyt mníků v pobřeží nejsilnější a vrcholí v době, kdy se nádrž pokrývá ledem. Pokračuje pak se stejnou intenzitou i pod ledem, s krátkým přerušením koncem ledna v období výtěrovém ( mníci chycení v únoru v roce 1962 pod sídlištěm Lipno byli již vytření). Prozatím uvedená růstová šetření ukazují, že mník roste v nádrži dobře, jikernačky rychleji než mlíčňáci. Odlov síťovými prostředky se stává efektivní v období druhém a čtvrtém, zejména však v prosinci, v době zamrzání nádrže. V úlovcích do tenatových sítí v letech 1960 a 61  převládali mníci o průměrné váze 1 kg v délce 500 až 550 mm. Největší mníci byli loveni na hospodářství přehradního oddělení Horní Plané. Podle sdělení vedoucího M. Vrzala i exempláře 3 kg těžké. Rozbory zažívacího traktu ukazují, že v ÚN Lipno jsou převládající potravou okouni, čímž je podtržena úloha mníka jako dravé ryby, živící se výhradně méněcenými druhy ryb. Mník totiž přichází k pobřeží v době, kdy plůdek hospodářsky cenných ryb tato místa již opustil. Zásoby mníků narozených v letech 1958 a 59, to je v prvních dvou letech existence díla, jsou značné nejen vlivem vhodných životních podmínek, ale i proto, že se v době aktivity mníků již málo projevuje odlov udicí i sítěmi (konec sezony). Mník se na Lipně stává rybou dosud málo lovenou, ale hospodářsky velmi cennou, i když cenově nesprávně prokalkulovanou (1kg se prodává za 4 Kčs). V dalších letech existence Lipna bude se tato ryba v úlovcích do sítí i na udici projevovat ve stále se zvyšující míře.

Komentář ke článku (33)

Na mníky se u nás chodilo odjakživa.Dokonce se na některých nádržích lovili i průmyslově.  Pár bláznů co mrzli u řeky, popřípadě vrtali a sekali díry do ledu se vždycky našlo a tak sem můžu dát i pár retro fotek ....

Foto 1. S příchodem zimy začaly zajímavé odlovy na údolních nádržích. Výzkumníci nastražují pod led sítě, které každé ráno prohlížejí. Vězence pomáhají získávat studijní materiál - mníky, kteří jsou i v zimě v aktivním pohybu. Tito jediní zástupci treskovitých ryb u nás totiž poutají v poslední době stále větší pozornost rybářů. ( 1964 )

Foto 2. Rok 1960 byl nejspíš rokem na mníky zaslíbeným          

Foto 3. Úlovek mníka 78 cm, 2,64 kg, v květnu 1981 na ÚN Lipno. Nástraha rousnice.

Foto 8. Líčení na mníka, Vltava u Lenory 1960

Foto 9. Mník miluje úkryty pod jezy, kořeny, břehy i kameny. Snímek je ze středního toku Loučné, kdysi mimořádně bohaté mníkové řeky. ( 1972 )

Foto 10. Zátiší s mníky. ( 1972 )

Foto 11. Úlovek mníka jednovousého 62 cm, 1,55 kg. Byl uloven na Sedlické nádrži v červenci 1981 na plotici nastraženou na těžko.

Foto 12. Úlovek mníka jednovousého 72 cm, 2,45 kg v červnu 1984 na pstruhové vodě Svratka 12. Byl uloven přívlačí na vranku.

Foto 13. a 14. Mníci uloveni v době, kdy se na Lipně smělo lovit na dírkách a na některým místech prý brali jako diví (asi 1967)

Foto 4., 15. a 16. Lipno údajně 1980