Krátký report z nové mníkařské sezóny
Letos jsem byl poprvé na mnících 20 října. Rozhodl jsem se pro vodu, kde jsem ještě nikdy nechytal. Přijel jsem s předsevzetím, že vydržím do deseti, ale hned na místě jsem se přesvědčil, že to dnes nebude tak jednoduché. Po prohlédnutí místa a krátkým potlachem s kolegou Petrem, přišel pořádný slejvák a po deseti minutách už jsem začal přemýšlet, jestli to nezabalím. Nakonec se ale vyjasnilo a pořádně ochladilo, takže na mníky výborné počasí. Hned za světla jsem na žížalu lapil potočáka, který to měl pěkně v koutku, takže jsem ho ani nevyndal z vody. Od letošního roku chytám na bezprotihroty na větších háčcích (4) a musím si to pochválit, :D jak se ty ryby dobře pouští. Pak se soumrakem jsem zapřáhl něco většího na celou rybičku, ale zásek neseděl dobře a ryba se vypnula. Po vytažení jsem zjistil, že se mi háček zapíchnul do těla rybky a tahal jsem rybu jen do té doby, než se to rozhodla pustit. Vypadalo to na velice slušného mníka a vzal si i přes brzdu! Po setmění přišlo neskutečně záběrů, většinou na rozhraní tišiny a proudu a konečný výsledek byl sedm mníků od 25 do 35 čísel! To jsem ani ve snu nečekal a na první chytání na novém fleku to bylo hodně slušné. Většina záběrů přišla na rybičku, na žížalu jen dva malí. V půl osmé jsem měl již zabaleno a frčel jsem do tepla.
Dvacátého sedmého jsem vydržel na novém místě do deseti hodin. Nejvíc záběrů opět na rybičku a zase jen navečer, od 8 už jen jeden a byli jsme tam zbyteční. Martin byl na mnících poprvé a chvilku trvalo, než se rozkoukal. Zapoměl jsem mu říct, aby sekal hned, že se klasického záběru nedočká a bude to jen takové třepetání. Já sekám při druhém zachvění špice a i tak se mi občas mník zažere. Každopádně, jednoho jsme museli odříznout, měl to už hodně hluboko. Celkové skóre oproti kolegovi Martinovi 11 : 2 na mníky, i když chytil zase pstruha na mix rousnic a cárku rybičky. Velikost tentokráte od cca 15 do 35 cm. Těch menších bylo víc.
Poslední noční - 31.10. Naposled letos do deseti. Řád lovcům mníků nepřeje a bohužel už se bude smět jen do 6, takže v nejlepším odejít. Navíc od 1.11. jsou mníci hájeni před tření i tam, kde máme výjimku, takže pro letošek i když jsem chtěl jednoho vzít domů mám smůlu.
K vodě jsme přijeli v půl páté a rozhodli jsme se pro nové místo - rozvalený jez. Není to tu tak pěkné, ale i tak je to slibný flek. Vyrazili jsme ve třech a kamarád Standa,který nikdy mníka nechytil si hned po náhozu vyndal slušného 35 a pak ještě menšího. Dost se oteplilo a na záběrech to bylo znát. Martinovi utekl kolem 6 hodně pěkný mník a po opětovném náhozu vyndal 42 cm maminu. Byla těsně přes míru, ale měl z ní takovou radost, že jí nechal žít. Po 20 minutách vyndal ještě jednoho menšího mlíčňáka. Já jel tentokrát domů jak zpráskanej pes s utrhanýma prutama a bez pořádného záběru. Zabalili jsme to v osm, nemělo cenu tam strašit.
Mníčí porodnice
Jak to chodí v líhni ví dnes už skoro každý, kdo se jen maličko o rybaření zajímá. Líheň, kterou jsem navštívil já je přeci jen trošku jiná. V bazéncích se zde neprohánějí pstruzi, kapři, nebo jiné běžnější ryby, ale mníčí maminy a tatíci. No popravdě řečeno se ani mnoho neprohánějí, spíš jsou celý den namáčknuti jako draci v jeskyních a překážkách na dně, které jim tam připravili místní pracovníci. Ani tady není mník přehnaně aktivní a vhozená rybka, ať už živá nebo mrtvá nevyvolává žádné hemžení.
Abych si mohl obrovského mníka prohlédnout zblízka, musíme doslova rybu vyklepat z jejího úkrytu. Během chvilky se v podběráku vlní vypasené tělo mníka. Mají se tu dobře a tak jsou opravdu nádherní. Všiml jsem si, že i když tu žijí ve stejných podmínkách, tak každý má zbarvení úplně jiné. Někteří jsou téměř celí černí, jiní jsou spíše mramoroví a lehce do zlatavé barvy. Těchto rozdílů jsem si všiml už při jejich lovu, ale vždycky jsem to připisoval rozdílnému prostředí k životu. Nejspíš to ale bude tím, že zbarvení mají dané geneticky, asi jako každý člověk má jiné otisky prstů, tak i mník má každý svou jedinečnou kresbu na kůži.
Výtěr v této líhni probíhá uměle jen z poloviny. Mníci tu žijí v bazénku s tvrdým dnem společně a nechávají se vytřít tak, jako je tomu v přírodě. Každý den je nádrž netrpělivě sledována a když se na dně ráno objeví jikry, jsou opatrně sebrány do nádob, které vypadají jako koštýře používané vinaři a přeneseni do nádob na líhnutí. V těchto nádobách se oplozené jikry drží pod stálým přítokem čisté vody a čeká se zhruba 120 denních stupňů zda se něco vylíhne.1 denní stupeň znamená,že při teplotě vody 1 stupeň celsia potrvá kulení 120dní.Takže pokud je průměrná teplota vody cca 3 stupně tak z toho plyne, že výsledek budou na líhni znát někdy za 40 dní.
Povedlo se! První mníčci už se začínají kulit a přepadávají z lahví do jemné textilie, odkud jsou loveni a přemisťování do aparátů pro odchov plůdku. Jsou jich tisíce a již brzy budou vráceni do volné přírody, kde se už budou muset poprat o svoji existenci sami. Odchovat mníka do větších velikostí je velmi složité a proto je lepší nasadit spoustu plůdku a nechat na přírodě, aby zařídila přežití těchto krasavců. Snad se jim bude dařit a vrátí se i do míst, kde tisíce let žili, ale člověk je díky znečištění dokázal vyhubit během několika let.
Na předposledním obrázku je porovníní plůdku sivena, pstruha a mikro mníčků...
Kde hledat mníky?
Každý rybář, který se s mníky ještě nesetkal a zatouží ulovit tohoto jedinečného tvora našich vod je postaven před těžkou otázku kam na ně? Já jsem se začal zaobírat myšlenkou na lov mníka někdy koncem roku 2008 a první věc, která mě napadla byla, že dle soupisu revírů ve středních čechách jsou na některých úsecích řek vyjímky z jeho celoročního hájení a tudíž jich tam asi bude dost. Po načerpání pár informací jsem si připravil náčiní a při nejbližší příležitosti jsem vyrazil na úsek Jizery vzdálený asi 35km. Naprosto neznámá voda a podmínky zimního rybolovu udělaly své. Nejprve jsem trhal jednu montáž za druhou a díky tomu, že jsem neměl připravené návazce, jsem strávil spoustu času navazováním v mrazivém počasí a později ve tmě. Místo vysněného mníka jsem téměř na každý druhý nához tahal malé tlouště, kterým se moje žížalky evidentně líbily a moje první výprava sice neskončila fiaskem, ale na mníka jsem si "nesáhl".
Na další výpravu už jsem se po předchozích poznatcích připravoval úplně jinak. Začal jsem loudit všemožné informace z rybářů na MRKu. Snažil jsem se dostat k různým statistikám na ČRS a na internetových mapách sháněl dle leteckých fotek nej místa a prohledával internet kdykoliv jsem jen mohl. Z celého tohoto snažení jsem sestavil řadu informací kde najít ta nejlepší místa k lovu mníků a o ně bych se s Vámi rád podělil.
1. Opravdu nejlepší místa jsou ta, kde je okysličená chladnější voda a to i v létě. Pak se zde mníci drží celý rok. Je to například podjezí, proudy pod vodními elektrárnami, mlýnské náhony, místa okolo skalních soutěsek. Někteří rybáři tvrdí, že pod každým mlýnem se skrývá nějaký mník.
2. Velmi dobrá jsou místa se spoustou překážek. Pokud na svém místě naleznete rozpadlou hráz, sesutou zeď a nebo stromy, které svými kořeny vytvářejí při břehu spleť úkrytů, tak by určitě vaše první kroky měly vést do těchto míst.
3. Různé přítoky potůčků, ale i některé tůňky na takovém chladnějším potoce mohou být dobrým místem k lovu.
4. Záleží na teplotě vody a nemusí to být zrovna hloubka. Pokud je ochlazena k nějakým 5-7°C začíná být ideální čas pro lov a to třeba i v mělčích vodách.
5. Nezáleží až tak na počasí. Svého prvního mníka jsem ulovil za jasného večera, kdy měsíc osvětloval vodu ve které jsem lovil a teplota vzduchy byla 9°C. Většinou se dočtete, že mníci berou za ošklivého mrazivého počasí a nejlépe má ještě sněžit. Přisuzuji to tomu, že mník vyjíždí z úkrytu až za úplné tmy, která pokud je ošklivo přichází o něco dříve.
Nakonec přidám ještě soupis revírů, kde se ve Středočeském ÚS mohou mníci na základě výjimky ze zákona lovit:
"U rybářských revírů, kde je v popisu uvedeno: „MNÍK,“ je na základě výjimky KÚ Středočeského kraje č.j. 8406/OŽP-10416/03-Sy, povolen odlov mníka jednovousého. Nejmenší lovná míra mníka je stanovena na 40 cm, doba hájení od 1.11. do 31.1.".
Jedná se o revíry: Jizera 1 + 2, Klenice 3, Kouřimka 1 + 2B + 2C, Mlynařice 1, Sázava 2, Sedlický potok 1 + 2, Vltava 2 + 2A + 2M + 15, Želivka 1, Vlkava 1 a 2. Dále pak revír samostatně hospodařící MO Žehuň - Cidlina 1B.
Základní informace o mnících
Mník jednovousý ( Lota Lota )
slovensky: Mieň, anglicky: Burbot, německy: Quappe,aalrute, francouzky: Lotte nebo Barbot, maďarsky: Menyhal, belgicky: Aalekwabbe,italsky: Bottatrice nebo Molva, španělsky: Lota, rusky: Nalim, švédsky: Lake, polsky: Mietus,holandsky: Kwabaal
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Typické znaky:
Typický společný znak treskovitých a mníkovitých ryb – jediný vous trčící z brady směrem dopředu prakticky vylučuje záměnu s jiným druhem a navíc má mník poměrně netypické ploutve. Hřbetní jsou dvě, za první kratičkou následuje s mírným odstupem druhá, sahající od poloviny délky těla až k ploutvi ocasní. Stejně dlouhá je i řitní ploutev a velmi neobvyklé je umístění břišních ploutví, které se nacházejí na hrdle ryby ještě před úrovní ploutví prsních.
Základní charakteristika: hnědě mramorovaná kůže s jemnými šupinami, jediný vous na bradě, dvě hřbetní ploutve, první krátká, druhá dlouhá, dlouhá řitní ploutev
břišní ploutve posunuty před úroveň prsních