Jak to chodí v líhni ví dnes už skoro každý, kdo se jen maličko o rybaření zajímá. Líheň, kterou jsem navštívil já je přeci jen trošku jiná. V bazéncích se zde neprohánějí pstruzi, kapři, nebo jiné běžnější ryby, ale mníčí maminy a tatíci. No popravdě řečeno se ani mnoho neprohánějí, spíš jsou celý den namáčknuti jako draci v jeskyních a překážkách na dně, které jim tam připravili místní pracovníci. Ani tady není mník přehnaně aktivní a vhozená rybka, ať už živá nebo mrtvá nevyvolává žádné hemžení.

Abych si mohl obrovského mníka prohlédnout zblízka, musíme doslova rybu vyklepat z jejího úkrytu. Během chvilky se v podběráku vlní vypasené tělo mníka. Mají se tu dobře a tak jsou opravdu nádherní. Všiml jsem si, že i když tu žijí ve stejných podmínkách, tak každý má zbarvení úplně jiné. Někteří jsou téměř celí černí, jiní jsou spíše mramoroví a lehce do zlatavé barvy. Těchto rozdílů jsem si všiml už při jejich lovu, ale vždycky jsem to připisoval rozdílnému prostředí k životu. Nejspíš to ale bude tím, že zbarvení mají dané geneticky, asi jako každý člověk má jiné otisky prstů, tak i mník má každý svou jedinečnou kresbu na kůži.

Výtěr v této líhni probíhá uměle jen z poloviny. Mníci tu žijí v bazénku s tvrdým dnem společně a nechávají se vytřít tak, jako je tomu v přírodě. Každý den je nádrž netrpělivě sledována a když se na dně ráno objeví jikry,  jsou opatrně sebrány do nádob, které vypadají jako koštýře používané vinaři a přeneseni do nádob na líhnutí. V těchto nádobách se oplozené jikry drží pod stálým přítokem čisté vody a čeká se zhruba 120 denních stupňů zda se něco vylíhne.1 denní stupeň znamená,že při teplotě vody 1 stupeň celsia potrvá kulení 120dní.Takže pokud je průměrná teplota vody cca 3 stupně tak z toho plyne, že výsledek budou na líhni znát někdy za 40 dní.

Povedlo se! První mníčci už se začínají kulit a přepadávají z lahví do jemné textilie, odkud jsou loveni a přemisťování do aparátů pro odchov plůdku. Jsou jich tisíce a již brzy budou vráceni do volné přírody, kde se už budou muset poprat o svoji existenci sami. Odchovat mníka do větších velikostí je velmi složité a proto je lepší nasadit spoustu plůdku a nechat na přírodě, aby zařídila přežití těchto krasavců. Snad se jim bude dařit a vrátí se i do míst, kde tisíce let žili, ale člověk je díky znečištění dokázal vyhubit během několika let.

Na předposledním obrázku je porovníní plůdku sivena, pstruha a mikro mníčků...

Komentář ke článku (2)