Vytvořil a přispěl mi s ním Sven.

Snahou každého rybáře je uchovat larvy v jejich vývojovém stadiu pokud možno co nejdéle. Lov vylíhlých masařek, bzučivek, brouků potemníků či pakomárů po všech zákoutích našeho obydlí je sice stejně nebo možná i více  vzrušujíci, než přelstění mazaných šupináčů ale těžko se dočkáme obdivu paní domácí. Nejprve je třeba si vybojovat místo v chladničce, pokud možno v prostoru vyhrazeném pro uchování zeleniny. Štastnější jedinci, majitelé vyřazené chladničky mohou svůj zvěřinec přestěhovat do garáže nebo jiných nebytových prostor. A teď to nejdůležitější. Larvy skladuji v plastových nádobách v max. vrstvě 5-6 cm . Přidávání pilin, šrotu, strouhanky apod. se mi neosvědčilo.Larvy sice byly čistší, méně páchly ale brzy se kuklily. Dlouho jsem se s tím trápil a experimentoval. Kolegové kteří si larvy koupili spolu se mnou, se o ně vůbec nestarali, tak jak je koupili, tak je šoupli kamsi do chladna nebo do lednice a vydrželi jim i měsíce. Moje byly za dva týdny zakuklené. Došel jsem k názoru, že nadbytečná péče je jen na škodu. Přímo u prodejce je nasypu do jednotlivých nádob, doma strčím do chladničky a otevřu je až před použitím. Max. 1 x týdně do nich nakouknu. Vydrží mi i dva měsíce, než je stačím spotřebovat. Každá nádobka má víko s drobnými otvory. Ale pozor, otvory které jsou dostačující pro larvy běžné velikosti, jsou pro pinky příliš velké. Po určité době obsah nádoby zvlhne , pinky po vlhké stěně vyšplhají a k naší pramalé radosti svou ubikaci opustí. Stalo se mi, že pinky prolezly otvory víka a většina jich uprchla. V lednici jsem je nenašel, v okolí lednice také ne. Nezbylo mi než čekat, odkud se pohroma přižene. Po nějakém čase, když jsem otevřel lednici, vystartovalo proti mně hejno bzučivek a bylo jasno. Drobné larvy pinky zalezly za těsnění dveří tak odborně, že jsem je při prvním pátrání nenašel. Larvy které odeberu k lovu a náhodou nespotřebuji, skladuji odděleně, do původních je nemíchám. Před lovem je třeba larvy vysušit a vyčistit. Pokud čistím před závodem, používám profi čistič Maggot,  jinak vystačím směsí jemného kukuřičného šrotu s Maizenou (kukuřičný škrob) , nebo pudinkovým práškem, případně špetkou posilovače. Někdo čistí propráním v ve vodě se saponem (Jar) ale to se mi příliš nezamlouvá.

 Optimální teploty potřebné k uchování :

larvy Francouzské                                3 - 4°C

larvy Anglické                                        0 - 2°C

Pinky                                                       3 - 4°C

larvy potemníka (moučné)                  8 - 10°C    

larvy Morione (Zophobas)                 10 - 18°C

patentky                                                  3 - 4°C     v mělké nádobě s minimem vody - nesmí být ponořeny  

Pinky ( Pinkies ) : - malé světle růžové larvy mouchy - Bzučivky zlaté, jsou nenahraditelná nástraha do stojaté a mírně tažné

vody, hlavně pro opatrné ryby.  Do proudu se ale nehodí, neboť by uplavaly. Za to jsou pohyblivé i ve studené vodě.

Čerstvé larvy jsou lehce růžové, stářím tmavnou.

Velké bílé larvy (Masařky) jsou vhodné do proudné vody. Čerstvé larvy jsou měkké ,čilé a mají zřetelnou tmavou skvrnu.

Čím je skvrna větší, tím jsou čerstvější. Do studené vody je třeba použít starší, tužší larvy, které jsou odolnější. Čerstvé larvy v

chladné vodě rychle hynou.

Larvy potemníka moučného i brazilského (Morione) se mi neosvědčily, proto je nepoužívám. Jsou příliš tuhé a ve vodě se

málo hýbají. Pro naše ryby nejsou příliš atraktivní.

Patentka - larva Pakomára kouřového je vynikající nástraha, hlavně na stojaté vodě, kde se přirozeně vyskytuje a ryby ji s

 důvěrou přijímají. Na háček se používají hlavně větší exempláře a menší se přidají do návnady. Nevydrží delší uchování.

 Týden až čtrnáct dní je maximum. Je více způsobů jak ji uchovat. Já používám ten nejjednodušší - plochou nádobu s nízkou 

  hladinou a jen tolik vody aby byly z větší částí nad hladinou. Nádoba musí být neustále v chladnu a voda se musí pravidelně

  měnit za čistou, vychlazenou a bez chlóru.

  bílé larvy                    směs  barevných larev            larva potemníka moučného          larva potemníka brazilského - Morio  

  patentka - larva pakomára kouřového

Komentář ke článku (0)

Jak je to doopravdy s lovem mníka u nás, je v rybářském řádu vysvětleno celkem nedostatečně. Proto jsem napsal na ČRS a bylo mi odpovězeno takto:

Vážený pane Macholda,

Kompetentní pracovník vrcholného orgánu ČRS se elegantně vyhnul řešení této nejednoznačné problematiky a přesunul ji na Středočeský ÚS. Naše vysvětlení je následující.

Mník jednovousý - Lota lota je spolu s dalšími druhy ryb ( např. Jelcem jesenem) a živočichů uveden v seznamu zvláště chráněných organizmů ( příloha číslo 3 Vyhlášky 395/1992 Sb.) Mník  je uveden ve třetí, nejméně chráněné skupině  - ohrožení.V případě intenzivního vysazování  je možné udělit u této skupiny výjimku z jejich přivlastňování.Tuto výjimku ČRS SÚS obdržel na několik revírů rozhodnutím KÚ Středočeského kraje č.j. 8406/OŽP-10416/03-Sy. V popisech revírů je vysloveně uvedeno slovo "MNÍK". Z výše uvedeného vyplývá, že pokud nemá uživatel revíru udělenu výjimku kompetentním orgánem státní správy, měly by být všichni ulovení mníci i přes dosažení lovné míry vráceni zpět vodě. Obdobné ustanovení platí i pro rybu na Labi hojnou, kterou je Jelec jesen.Stanovení lovné míry ( např. u lososa) ještě neznamená, že je možno si je přivlastnit.

 S pozdravem Horáček Pavel jednatel ČRS SÚS

A ještě jedna korespondence od kolegy chřenováka z MRKu

Jak je to s mníkem na revíru Sázava 11?

Internetová diskuse:

Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS v části I. Doby
hájení některých dalších živočichů sice mníka (a vlastně ani jesena či
kapra-sazana) mezi celoročně hájenými druhy ryb neuvádí, nicméně nadřazený
právní předpis - Prováděcí vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č.
197/2004 Sb. k zákonu č. 99/2004 Sb. o rybářství - v § 15 odst. 1 písm. c)
říká, že "Ulovené ryby v rybářském revíru, které jsou chráněny podle
zvláštních právních předpisů, musí být šetrně vráceny zpět do rybářského
revíru, v němž byly uloveny." A odkazovaným zvláštním právním předpisem je
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jehož prováděcí
vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve svých
přílohách vyjmenovává chráněné druhy rostlin a živočichů podle stupňů
ohrožení. A v Příloze III., bodu 3. se za druhy ohrožené prohlašují jak
mník, tak i dokonce jesen a sazan.

Takže - jelikož jde v případě vyhlášek č. 197/2004 Sb. a 395/1992 Sb. o
nadřazené právní předpisy vůči BP výkonu rybářského práva, je mník podle
těchto předpisů jako chráněný druh celoročně hájen. Pokud by chtěl
uživatel revíru povolit lov těchto druhů na svých vodách, musí požádat o
udělení výjimky příslušný správní orgán a tuto výjimku pak uvést do BP pro
své revíry. Případně musí přímo osoba provádějící lov vlastnit zvláštní
oprávnění pro tuto činnost, např. odlov pro vědecké účely. Jak vidno z BP
středočeského územního svazu - na jejichž základě jsi nejspíše dotaz
položil - někde už to pochopili. O patřičnou výjimku si zažádali, o této
výjimce v BP informují a revíry, kde je tento lov povolen, jsou náležitě
označeny.

Bez udělení výjimky či vlastnictví zvláštního oprávnění na lov chráněného
druhu jde v případě ponechání si výše jmenovaných druhů ryb o prosté
pytláctví a nemůže následovat nic jiného, než odebrání povolenky lovcům,
kteří jej cíleně chytají, natož pak rybářům, mající je dokonce v sumáři
úlovků.

Kde je pravda?

Poskytujeme Vám vyjádření pana Vintra - hospodáře ČRS ÚS města Prahy, kam revír Sázava 11 patří.

Příspěvek z internetové diskuse skutečně odpovídá našim právním normám,což znamená, že na revírech ČRS ÚS města Prahy je mník celoročně hájený a osoba provádějící lov si ho přivlastnit nemůže.

Jindřich Vintr

Více názorů a postřehů naleznete v diskuzi na MRKu zde :          http://www.mrk.cz/diskuse.php?id=624343

Komentář ke článku (18)