Bez komentáře

Letos jsem byl poprvé na mnících 20 října. Rozhodl jsem se pro vodu, kde jsem ještě nikdy nechytal. Přijel jsem s předsevzetím, že vydržím do deseti, ale hned na místě jsem se přesvědčil, že to dnes nebude tak jednoduché. Po prohlédnutí místa a krátkým potlachem s kolegou Petrem,  přišel pořádný slejvák a po deseti minutách už jsem začal přemýšlet, jestli to nezabalím. Nakonec se ale vyjasnilo a pořádně ochladilo, takže na mníky výborné počasí. Hned za světla jsem na žížalu lapil potočáka, který to měl pěkně v koutku, takže jsem ho ani nevyndal z vody. Od letošního roku chytám na bezprotihroty na větších háčcích (4) a musím si to pochválit, :D jak se ty ryby dobře pouští. Pak se soumrakem jsem zapřáhl něco většího na celou rybičku, ale zásek neseděl dobře a ryba se vypnula. Po vytažení jsem zjistil, že se mi háček zapíchnul do těla rybky a tahal jsem rybu jen do té doby, než se to rozhodla pustit. Vypadalo to na velice slušného mníka a vzal si i přes brzdu! Po setmění přišlo neskutečně záběrů, většinou na rozhraní tišiny a proudu a konečný výsledek byl sedm mníků od 25 do 35 čísel! To jsem ani ve snu nečekal a na první chytání na novém fleku to bylo hodně slušné. Většina záběrů přišla na rybičku, na žížalu jen dva malí. V půl osmé jsem měl již zabaleno a frčel jsem do tepla.

Dvacátého sedmého jsem vydržel na novém místě do deseti hodin. Nejvíc záběrů opět na rybičku a zase jen navečer, od 8 už jen jeden a byli jsme tam zbyteční. Martin byl na mnících poprvé a chvilku trvalo, než se rozkoukal. Zapoměl jsem mu říct, aby sekal hned, že se klasického záběru nedočká a bude to jen takové třepetání. Já sekám při druhém zachvění špice a i tak se mi občas mník zažere. Každopádně, jednoho jsme museli odříznout, měl to už hodně hluboko. Celkové skóre oproti kolegovi Martinovi 11 : 2 na mníky, i když chytil zase pstruha na mix rousnic a cárku rybičky. Velikost tentokráte od cca 15 do 35 cm. Těch menších bylo víc.

Poslední noční - 31.10. Naposled letos do deseti. Řád lovcům mníků nepřeje a bohužel už se bude smět jen do 6, takže v nejlepším odejít. Navíc od 1.11.  jsou mníci hájeni před tření i tam, kde máme výjimku, takže pro letošek i když jsem chtěl jednoho vzít domů mám smůlu.

K vodě jsme přijeli v půl páté a rozhodli jsme se pro nové místo - rozvalený jez. Není to tu tak pěkné, ale i tak  je to slibný flek. Vyrazili jsme ve třech a kamarád Standa,který nikdy mníka nechytil si hned po náhozu vyndal slušného 35 a pak ještě menšího. Dost se oteplilo a na záběrech to bylo znát. Martinovi utekl kolem 6 hodně pěkný mník a po opětovném náhozu vyndal 42 cm maminu. Byla těsně přes míru, ale měl z ní takovou radost, že jí nechal žít. Po 20 minutách vyndal ještě jednoho menšího mlíčňáka. Já jel tentokrát domů jak zpráskanej pes s utrhanýma prutama a bez pořádného záběru. Zabalili jsme to v osm, nemělo cenu tam strašit.

Komentář ke článku (2)

Letošní vysněné zahájení. Dokonce i dva najednou se podařili....

Záchrana ohroženého mníka začala na Šumavě

vloženo: 14. 1. 2011 21:11, autor: pem

Mník jednovousý

Šumava – Přeplněné horské říčky v šumavském národním parku dokážou tamní správci využít ve prospěch přírody. Ledovou vodu z podhůří svádějí do speciální líhně nedaleko Borových Lad, nejvýše položené líhně v Česku. Tam pomáhá rybářům. Teď momentálně odstartovali program na záchranu ohroženého mníka jednovousého. Díky tomu se pak do potoků dostanou tisíce kusů tohoto druhu.

Video: Reportáž Aleše Hazuky

0

 

Vedoucí líhně Josef Šperl informoval, že čím studenější je voda, tím je pro mníka vhodnější. Správci líhně zachytili jikry do hustých sítí a vložili je do speciálních lahví, kterými protéká voda z potoka. "V půlce března se vylíhne plůdek, který vysazujeme," říká Josef Šperl.

Podle oslovených rybářů mník vyhledává úseky s dobře prokysličenou a čistou vodou. V chladných šumavských říčkách se v menší míře objevuje, chytá se ale velmi obtížně. Počty mníků chtějí správci parku postupně zvyšovat. Tisková referentka Správy NP a CHKO Šumava Jana Zvettlerová sdělila, že do zdejších toků se dostane několik tisíc kusů mníka.

Jediná šumavská líheň vyprodukuje ročně asi 180 tisíc kusů rybího plůdku. Většinou jde o pstruhy obecné, které ochranáři vysazují v 50 lokalitách na přelomu dubna a května. Šumavský park má čtyři rybářské revíry dlouhé zhruba 40 kilometrů. Rybáři si ale odsud úlovky neodvážejí, musejí je tady ponechat, jak dodala Jana Zvettlerová.

Správci parku vysazují původní druhy do místních potoků již více než 12 let. Od té doby vzrostl počet ryb na některých místech až pětinásobně.

http://www.ct24.cz/regionalni/112641-zachrana-ohrozeneho-mnika-zacala-na-sumave/

Komentář ke článku (0)

V dávných dobách se v zimě sešla stará božstva v a chtěli lovit ryby. Dlouho chytali, ale nemohli nic ulovit a tak se dohodli, že vytvoří novou rybu, která bude brát hlavně v zimě. Nemohli se dohodnout, jak by taková ryba měla vypadat a tak nechali své nejoblíbenější druhy ryb, aby každá řekla svůj názor, co je na nich nejlepší a to, že bude základ nové ryby. Nemohli také přijít na jméno, ale protože už se těšili, jak se při hostině z nové ryby pomějí, tak jí určili jméno mník.  

A tak se stalo, že výbor složený ze sumce, úhoře a vranky začal rokovat. Hlavní úkol byl ten, že musí nové rybě dát své jedinečné a zvláštní vlastnosti. Úhoř trval na tom, aby hlava byla co možná nejtvrdší, jako ta jeho. Vranka trvala zase na tom, aby byla podobná té její hlavě a lidé k ní měli odpor a byli zděšeni, když mníka uloví.  Sumec souhlasil, že divoký vzhled má své přednosti, ale tvrdil, že už mnoho ryb má malé hlavy a nejdokonalejší ryba musí mít zploštělé široké čelisti s kartáčovými zuby, aby zachytily a udržely velkou kořist. Sumec byl také hrdý na své vousy a líčil, že nejkrásnější ryby mají vousů ještě více. Vranka s úhořem si říkali, že je lepší mít holé brady, jako to mají oni a že vousy jsou hloupé a se sumcem nesouhlasili. Po dlouhé debatě, kdy už to vypadalo, že se neshodnou bylo dosaženo kompromisu. Perfektní ryba bude mít jenom jeden elegantní vousek, který bude význačný jen pro bradu této ryby.

O ocasní ploutev se také strhla hádka. Vranka chtěla, aby se ocas podobal jejímu, ale sumec s úhořem byli proti a prosadili, že mník bude mít ocas jako úhoř a sumec. Silný a dobrý k rychlým výpadům. Úhoř také prosazoval, aby hřbetní ploutev byla dlouhá a krásná, jako ta jeho. Sumec nesouhlasil a vymínil si navíc malou hřbetní ploutvičku před tou úhoří ploutví. Vranka tedy řekla, že když oni dva si přivlastnili ploutve ocasní a hřbetní, tak že ona chce, aby prsní ploutve vypadaly jako ty její.Sumec opět remcal a protože byl největší, tak si prosadil za prsní ploutve ještě jeden pár podobných jako má on a tak se stalo, že mník má dva páry prsních ploutví. Úhoř se sumcem také navrhli, že mník bude mít hladké a slizké tělo, které je dobré k prolézání úkrytů a žádný predátor jej neudrží. Vrance se nelíbilo, že by měla zůstat pozadu a tak si vymínila, že mník bude mít mramorovou barvu jako ona. Sumec s úhořem se dlouho radili, ale nakonec na to přistoupili a šli všichni se schvalováním za bohy.

Božstva souhlasila se vším co ryby předložily jako nejlepší ze svých těl a jelikož byla nadmíru mlsná, tak chtěla, aby jeho maso bylo bílé a máslově jemné bez kostí, jako má humr. A tak vznikl mník…..

 .... stará poěst Kanadských indiánů....

Komentář ke článku (0)